My first real hitchhiking experience. Yesterday it was just a warmup, but today I rode almost 300 kilometers, all the way from the Trollveggen to Trondheim, in about eight hours.
Notes written in the evening at the Bergen hostel. Not really exciting stuff, but I had to start somewhere.
PS. At the time of bloggging this from paper to web, I have other notes as well, but I prefer to go see Trondheim, rather than sitting at the PC. Laters.
English: Hello everyone! This is Storm writing from Trondheim in Norway on the 10th day of my trip. Firstly, apologies to those who don't speak English, as that's the language I'm going to write in. Therefore it's not a bug if you can't read the text, it's just how it is. That said, I believe that those who won't be able to read the following posts will hear my stories in person when I meet them (i.e. at someone's 50th birthday party...). There will be no pictures at this time, as I didn't get the chance to process them. You'll have to wait for those till I get back. As for the text, it's merely a bunch of notes I wrote down when I had the chance.
Cesky: Zdravim vsechny! Hlasi se Storm z Trondheimu v Norsku. Je desaty den me cesty a ja se konecne dostal na net abych mohl prenest sve poznatky z papiru na web. Predem se omlouvam vsem kdo neumi anglicky, protoze report bude prave v tomto jazyce. Pokud tedy nasledujicim clankum nebudete rozumnet, neni to bug. Predpokladam ale, ze s vetsinou tech kdo si to nebudou moct precist se stejne setkam osobne a povypravim (na oslave necich 50. narozenin...). Prozatim nejsou k dispozici fotky, protoze jsem nemel moznost je zpracovat. Budete si muset pockat az se vratim z cest. Co se tyce textu, je to jen par poznamek co jsem si napsal kdyz se naskytla moznost.
Tak do toho, here we go.
Na jižním pobření poblíž Seafordu jsem byl již poněkolikáté. Prostě se mi tam líbí a je to z Londýna kousek. Tentokrát jsem se ale poprvé konečně mohl pořádně projít po útesech. Žádné auto, žádný spěch, prostě jedno odpoledne a 18 kilometrů v nohách. Tady je album.
Vyjeli jsme si na víkend taky do Cornwallu a i když se počasí tak úplně nezdařilo a nebylo dost času vidět všechno, bylo to zajímavé a poučné. I po pivní stránce. Fotky.
Nedávno mi bylo vyčteno, že jsem vůbec nedal vědět že jedu pryč. Sice jsem to už psal, ale pro jistotu:
1. července odjíždím na dva měsíce na čundr po severní Evropě. Začne to v Bergenu a čeká mě Norsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Litva, Lotyško, Polsko a nakonec ČR. Mám zhruba vytyčený plán cesty a pro první fázi i nějaký ten harmonogram, ale jinak tomu nechávám zcela volný průběh. Krosnu na zádech, stan a spacák sebou a děj se vůle Pařanova.
Dva měsíce dovolené! Dva měsíce mimo Londýn! Dva měsíce na které se těším jak malej Jirka!
Hohohohó!
Zase jednou mi něco hnulo žlučí. Ačkoliv respektuju právo na názor, tahle recenze na Iron Maiden: Flight 666 od MEW2 je naprosto zcestná a zasloužil by za ní deset hodin tvrdýho hip-hopu a tři kola dechovky k tomu. Moji protirecenzi si můžete přečíst v komentářích pod článkem a pro jistotu ji přikládám i sem (uvnitř článku).
Po delším období téměř nulového používání svého počítače (pařil jsem několik titulů na konzolích a pro práci mám firemní PC) jsem si řekl, že bych měl trochu provětrat nabušené čtyřjádro a zároveň po těch sandboxech a rubačkách ukojit svou chuť na pořádnou doomovku. Na PC se mi nahromadila pěkná řádka titulů, k mému velkému překvapení se však včerejší den podobal spíš hard diskové čístce. První přišla na řadu budgetová střílečka Exodus From The Earth. Celkem to ušlo, ale hratelnost mě frustrovala a po hodině jsem to smazal. Zkusím tedy Borderlands, řekl jsem si a pracně se jal instalovat funkční verzi plus tři datadisky. Navzdory pozitivním ohlasům na tuto hru mě však Borderlands moc nechytlo a po hodinu to též šlo koše. Do třetice jsem zkusil Mercenaries 2. Nevěděl jsem co přesně čekat. Krom toho že to má být brutálně akční sandbox a že o prvním díle na PS2 mi kamarád pěl ódy, jsem o Mercenaries 2 nevěděl zhola nic. Tady to rychle. Instalace, New Game, rozkoukání, překvapení, ujištění že nemám halucinace a smazání. Tahle hra mě docela zaskočila tím svou zjevnou zastaralostí. Nepříliš hezká grafika (jako by jen upgradovali PS2 verzi), silně neintuitivní ovládání, nezáživná hratelnost... to šlo z disku nejrychleji. No a do čtvrtice jsem si nainstaloval Left for Dead a chystám se to spustit, tak snad...
Update: Garret měl pravdu. Left 4 Dead je v singlu nuda. Navíc při střílení z pistole tak strašně bliká obrazovka, až se mi z toho začaly dělat tak brutální mžitky před očima že jsem půl hodiny skoro nic neviděl.To šlo z disku hodně rychle. Dvojka pro změnu chvíli po spuštění spadla, takže čístka hard disku vesele pokračuje. Schválně kolik titulů na které jsem si tak dlouho brousil zuby dneska ještě smažu... a nakonec se s právě objednaným Dead Rising zas vrátím ke konzoli.
Update 2: Manhunt 2 jsem kdysi dávno přestal hrát na PS2 kvůli debilnímu ovládání a čekal až vyjde PC verze, kde si budu moct nastavit klávesy a používat myš. Používání myši jsem se sice dočkal, ale přes pevně zadané a neměnné nastavení kláves, které opravdu není zrovna vyhovující, jsem se nepřenesl. Tenhle odfláknutý port šel z disku ještě rychleji, než byste snědli krajíc chleba se šunkou a se sýrem. To mi připomíná, že mám hlad. Teď váhám mezi instalací Fallout 3 a Metro 2033. Doufám, že ani jeden z těchto titulů nebudu též skartovat, ale jsem zrovna v takovém skartovacím rozpoložení...
Dlouhé roky vyvíjená a mnohými očekávaná hororová akce Alan Wake už klepe a za pár týdnů jí máme v krámech jak na koni. Byla publikována dvě dlouhatánská ingame videa s téměř půl hodinou hraní, a já si je samozřejmě nenechal ujít. Bohužel mě ale shlédnutý materiál nechal poněkud perplex. Rozhodně nechci hodnotit soudit dne před večerem, ale myslím, že se z publikovaného materiálu dá udělat celkem slušný obrázek o tom, jaká hra bude.
Akční? Asi jo. Hororová? Sotva. S hutnou a tísnivou atmosférou alá Silent Hill či Resident Evil jsem se rozloučil. Atmosféra téhle hry v člověku nejspíš nevyvolá napětí, pocit tísně a frustrace ani co by se za nehet vešlo. Bude to pohodové zahrání s pocitem sucha a bezpečí, jako v bavlnce. Videa napovídají, že bude dostatek munice, mraky skriptů a spousta checkpointů (které se pro jistotu viditelně objeví na obrazovce, ale to asi musí kvůli standardům od Microsoftu).
Hráč bude veden za ručičku jako dement bez vlastních kognitivních funkcí, kterému je potřeba říkat co má zmáčkout aby šel panáček dopředu a na co má kliknout aby vystřelil z brokovnice. Bude-li ležet na stole puška, hra napoví, že by bylo dobré jí sebrat, jak to udělat a pro jistotu ještě popíše, co to puška je a proč jí Alan Wake potřebuje. Prostě nás autoři povedou za ručičku jako blbce, stejně jako to v posledních letech dělají úplně všechny videohry a už se to ani nesnaží nějak maskovat, omezovat či umožňovat tenhle neduh nějak omezit. Příchod nepřátel bude avizován s dostatečným předstihem aby se náhodou hráč neleknul, z každé situace bude evidentní východisko. Co to znamená? Horotová atmosféra veškerá žádná.
Možná se pletu (kéž by!), ale podle mě bude Alan Wake prostě jen dobrou akcí se silným příběhem, ale nepřinese to, co od něj mnoho lidí očekává a co nám hype provázející dlouholetý vývoj už dlouho podsunuje. Možná že hra se za ty roky zásadně změnila, možná že vize Microsoftu a vývojářů se neslučují. Určitě to bude dobrá hra, ale hodně lidí bude hodně zklamáno.
Nějak se mi tenhle týden sešlo pár titulů, z nichž jsem byl přinejmenším zklamán, neřku-li přímo znechucen.
Nejdřív jsem se pustil do nového Aliens vs Predator, kde popis "hnus a bída" je ještě slabý. Ostatně, můj názor na tuto hru si můžete přečíst v předchozím příspěvku. Pak jsem si na PS3 pořídil novodobého Prince of Persia (2008) a protože jsem vůbec netušil o čem ta hra je, byl jsem poměrně zvědav, zda se autoři pro pár prašivých zlaťáků rozhodli nedat princi spát ani po skončení trilogie a naroubovali na něj další strasti s časomírou, nebo zda vytvořili prequel (což bych rozhodně uvítal). Nakonec se ukázalo, že s originálním princem má ten nový společný akorát název (jasně, aby se to lépe prodávalo) a část herních mechanismů. Příběhově to však nemá pražádnou spojitost. To by ani tak nevadilo, kdyby to byla zábavná a nenudící hra. Bohužel ono "ne" tam figuruje v opačném pořadí: nezábavná a nudicí. Po dvou hodinách jsem to vypl, podíval se na net abych zjistil zda budu ten samý úkol plnit po celou dobu a zdá se, že je tomu opravdu tak.
No a nakonec jsou tu přídavky na Resident Evil 5. Nic zlého netuše a všechno dobré tuše (na Resim 5 se přece nedá nic zkazit!) jsem si je stáhl, spustil, a za hodinu a půl byl ten první hotov, přičemž se ani pořádně nezahřála hlaveň pistole. Ještě že to zachránil druhý přídavek, jenž sice do délky nemá tomu prvnímu co vyčítat, ale aspoň je plný akce a pobavil mě.
No nic, z pařiva co mám teď na výběr mě snad nedokáže zklamat nic, těžší je spíš si vybrat do čeho se pustit. Asi zkusím Borderlands. Anebo budu pařit 15 let starého Raymana, kterého jsem si z nostalgie stáhnul (a poctivě zaplatil!) na PS3. Před mnoha lety se mi ho dohrát nepovedlo kvůli úplné maličkosti, a www.gamefaqs.com jsem tehdy neznal, tak možná že teď je vhodný čas ho vymazat ze seznamu herních proher.
Loni to z různých důvodů nevyšlo, proto jsem se letos rozhodl na nikoho nespoléhat, nečekat jestli někdo bude nebo nebude moct jet nebo to bude tak dlouho odkládat až bude příliš pozdě. Prostě jsem si dovolenou začal zařizovat na vlastní konto. Dvouměsíční volno mi dneska v práci schválili, průvodce skandinávskými zeměmi už znám prakticky nazpaměť, a dneska jsem to zpečetil koupí jednosměrné letenky do Bergenu. Pravda, trochu blbá doba když vezmeme v potaz erupční skandály posledních dnů, ale pevně věřím, že do července se to vyčistí. A když ne, tak si poradím jinak. Do Skandinávie se letos podívám i kdybych tam měl doplavat čubičkou! Teď už jen koupit si krosnu, stan, spacák, kompas, pláštěnku, pořádné boty horalky a zásobu tatranek, aby mi na těch horách nedošla energie. Hohó, Skandinávky těšte se, Storm přichází!
S mírným zpožděním ale přece. Tady jsou nějaké ty zvěčněné obrazy loňského srpnového výletu na jih Anglie a ze záříové cesty do Španělska.
Anglie (Searford, Bodiam Castle)
Španělsko (Valencia, Malaga a okolí)
No a jako bonus navíc pár fotek z listopadového výletu do Austrálie. Je to přes 600 fotek, což je z původních 1000 docela úspěch. I tak je to "trochu" větší album.
Je tu duben a s ním i pravidelné čtvrtletní resumé mých videoherních úspěchů. Kromě obvyklého výběru PS3 a PC her tentokrát přibyla i řádka titulů pro Xbox 360. To je tím, že jsem si jej na začátku roku výhodně koupil a dohrál těch pár titulů, které jsou exkluzivní pro tuto konzoli a po kterých jsem už dlouho bažil. Jinak se v tomto kvartálu nic zvláštního nedělo. Snad bych jen poznamenal zvláštnost, a sice že kromě Risen, GTA a Batmana jsem hrál výhradně doomovky.
Když se ohlédnu přes rameno, uzřím poslední rok v tomto století, kdy se do letopočtu psaly po dvojce dvě nuly jak na dveřích záchoda. Plánoval jsem sepsat krátké resumé s výčtem dobrých i špatných věcí, ale od toho druhého jsem nakonec musel upustit. Ono totiž není o čem psát, já jsem v roce 2009 zažil jen samé dobré věci!
Je to neuvěřitelné ale je to tak, zavilý odpůrce Xboxu a spokojený majitel PS3 a nabušeného herního notebooku rozšířil svou sbírku o X360. Důvodem není vzplanutí vášně k této konzoli, ale výborná koupě. Na jednom fóru kam chodím jeden týpek nabídl X360, k tomu 21" Samsung monitor, dva gamepady a deset her, to všechno za pouhých 50 liber (asi 1500 korun)!!!
Důvod? Ultimátum. Takové to klasické od přítelkyně, úplně jak z filmu: buď půjde konzole, nebo půjdu já. No tak šla konzole... a pak že ženský nevládnou světu.